Carl Gustav Jung & já
Neexistuje člověk, který by snad v sobě nikdy nepocítil strach, obavu či úzkost. A pokud si to někdo myslí, není k sobě upřímný. Strach je přirozenou součástí našeho života a zažíváme jej občas každý z nás. Co ale nemusíme, je nechat se jím zpomalovat, zastavovat nebo úplně paralyzovat.
Naše strachy jsou pevně prorostlé do naší DNA a vyžaduje docela odvahu se s nimi napřímo konfrontovat. Ale je to právě strach, který je nezbytnou surovinou k dosažení vyšších frekvenčních stavů (jako je radost, láska, vnitřní klid…) a proto je potřeba jím projít.
Strach často vnímáme jako něco negativního, ale na rovinu, kdybychom strach neměli, tak jako lidstvo prostě nepřežijeme. Když se strach projevuje „zdravě“, MÁ v našem životě svou funkci a roli. Až pokud je strach nezdravý, disproporčně zesílený a nafouknutý, tak nám škodí, ochromuje a zaslepuje. Tehdy se spouští v našem těle kolotoč chemických reakcí, které nás dostávají do stresu, do uzavřeného stavu zúženého pole a tunelového vnímání, kdy přestáváme vidět všechny ty příležitosti a možnosti, které nám život nabízí.
To, že nějaký strach prožíváme, neznamená selhání. Kdybychom neměli strach, že nás třebas spálí oheň ve chvíli, když dáme ruku do rozpáleného krbu nebo, že nás sežere hladový lev, když mu budeme rvát jeho kořist z tlamy, tak už neexistujeme. Toto je velmi zdravý strach.
Žijeme ve světě polarity, kdy strach je "jen" opačnou stranou lásky a přijetí. Na jeho druhé straně je uvědomění, takže strach představuje vědomí. Čím víc si jsme vědomí i stínové stránky svých silných stránek, svých darů https://bit.ly/3TU6EHL, tím víc můžeme poznat sami sebe a žít tak, jak jsme sem v plném potenciálu žít přišli.
Když jsme si vědomi toho, kde v sobě přirozeně neseme strach a jsme tam zranitelní, můžeme si vyvinout mechanismy pro rozpoznání, kdy jednáme z místa strachu a pak přesměrovat svou energii.
Comments