Vyhledat
  • cernajana

INTELIGENCE SRDCE

Taky vás ve škole učili, že srdce je tu k pumpování krve a že hlavním orgánem,

který řídí úplně všechno v těle, je náš mozek?

Já si to před léty taky myslela, „protože to přece říkali ve škole“. No, dnes už spousta lidí ví, že to, co se učí bohužel i dnes ve školách, není vždy úplně aktuální.


Dávno jsme si všimli, že lidé, kteří mají nejvyšší IQ nebo nejvíce škol, nemusí nutně patřit k těm, kteří jsou v životě úspěšní, zdraví a prožívající radost, lásku a harmonii. Můžou, ale nemusí.


Tak jak to tedy je?

Asi před 30 lety vědci přišli k poměrně zásadnímu a revolučnímu objevu, ke kterému se ani teď současná věda až tak moc nehlásí: a to, že naše srdce dokáže myslet, cítit, učit se, pamatovat si nezávisle na našem mozku a že dokonce má něco, čemu říkáme malý mozek.

Jde o neuronovou síť zhruba 40.000 speciálních smyslových buněk zvaných neurity, které se podobají těm mozkovým, ale vyskytují se v srdci okolo artérií, kudy proudí dovnitř a ven.


Je to srdce, kdo dává přes pocity mozku instrukce/signály, co má dělat, ne naopak.

Rolí neuronové sítě v srdci je mimo jiné sledovat srdeční hormony, neurochemické látky, tepovou frekvenci a informace o tlaku a předávat informace o stavu těchto látek do mozku.


Pokud jsme prošli nějakým velmi silným citovým prožitkem, např. ztrátou někoho velmi blízkého, necítíme to jenom v hlavě, ale i v srdci. Doslova říkáme, že nás bolí srdce, někdo zranil naše srdce, zlomil naše srdce, máme smutek v srdci apod.


Srdce ze všech orgánů v lidském těle vytváří nejsilnější elektromagnetické pole. Je tak silné, že jej lze naměřit i 1,5 m od našeho těla (některé zdroje udávají ještě mnohem větší vzdálenosti).

A protože srdce vytváří nejsilnější elektromagnetické pole, informace, které se do něj ukládají, ovlivňují každý orgán a každou buňku v těle. Možná proto je srdce prvním orgánem, který začne v lidském zárodku pracovat. (zjistilo se, že srdce miminka začne pracovat už 20 dní po početí, kdežto mozek až po zhruba 90 dnech).


Je tedy mozek druhořadý?

Není, ale není ani prvořadý. Vlastníme dva stejně důležité, často znešvářené orgány, které je třeba propojit, aby synergicky spolupracovaly a byly v souladu. Jakmile se řídíme buď jenom mozkem, nebo jenom srdcem, můžeme se dostat do problémů.


Jak to ale udělat?

Co dělat, když se rozum se srdcem „nebaví“ a každý si postaví svou hlavu? Co dělat, když nám emoce přerůstají přes hlavu a hormony, které se díky tomu vyplavují, škodí našemu tělu?


Bylo zjištěno, že jednou z věcí, které naše emoce a náš vnitřní stav ovlivňují, je srdeční tep.

Když zažíváme vysoký stres nebo kvantum častého byť menšího stresu, dochází k poruchám v srdečním rytmu. Když naopak pociťujeme pohodu, radost, lásku, harmonii, vděčnost apod. , je rytmus srdce mnohem vyrovnanější; tepe téměř pravidelně a stabilně.


Pokud se nám podaří dostat do souladu mozek a srdce, dochází k souladu autonomního nervového systému (ANS) a tím k pozitivním změnám na úrovni mentální, emoční, hormonální a fyzické. Tento stav nazýváme stavem srdeční koherence.


Naše tělo se revitalizuje, zvyšuje se naše imunita a tělo se začne léčit, opravovat, omlazovat a uvolní enzymy, které spouští léčení DNA na koncích všech chromozomů zvaných telomery.


O tom, jak se dostat do srdeční koherence a jak ji měřit, popovídejme v dalším článku.


Inspirováno studiemi HeartMath Insitute

104 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše