Pamatuju jako dnes jednu noc v hotelovém pokoji, kdy mě nutkavý pocit“ něčeho“ donutil vstát a napsat si – jaké by to bylo, kdyby se lidi ve firmě, ve které jsem tehdy pracovala, každé ráno propojili a společně posnídali? Ale ne vánočku či rohlík se salámem, ale něco, co vyživí jejich duši a přidá rozměr propojení a sdílení.
A tak jsem začala psát každou půlnoc krátké povzbuzující e-maily, které putovaly na stůl strávníků každičké ráno a psala a psala a psala, až jsem se propsala čtyřmi lety:-). I Forrest Gump jednou doběhal, ne?
Na to, že vaření není zrovna moje nejoblíbenější hobby, pasovala jsem se na kuchařku docela velké vývařovny, která pojmula stovky strávníků dokonce v jiných zemích. /rozuměj, tehdy byla sociální média v plenkách a moje schopnost si vaření ulehčit nějakou automatikou nulová/.
A pak šel život dál a já s ním.
Na konci roku 2020, kdy každý přejeme sobě i tomu druhému to pro něj nej, mě překvapilo, že některé spřízněné duše z minulosti začaly na FB zmiňovat, že jim „jejich“ snídaně chybí.
To jako fakt? Po tak dlouhé době?
Zkrátím to.
Za přispění některých z bývalých "strávnic" znovuotevírám „vývařovnu“ a znovu stojím v kuchařské zástěře a vybírám, které osvědčené ingredience by i dnes mohly skvěle vyživit duši těch, kteří se chtějí propojit.
Stále je možné se připojit kliknutí zde. Místa je dost a ze švédských stolů je co vybírat:-).
Jana
Vaše kuchařka pro Duši