Veškerá lidská činnost je založena buď na lásce nebo strachu.
Rozhodnutí týkající se podnikání, politiky, vzdělání, sociálních programů, financí…, rozhodnutí hromadit nebo rozdávat, sjednocovat nebo rozdělovat – jakékoliv svobodné rozhodnutí, které učiníme, vychází z jedné ze dvou možných myšlenek - z myšlenky lásky nebo z myšlenky strachu.
Něco děláme, protože to máme rádi nebo děláme, protože se něčeho bojíme nebo se bojíme to neudělat. Jdeme do práce co nejdřív, protože se už nemůžeme dočkat, jak něco vytvoříme, vymyslíme, spustíme nebo přijdeme dřív, nebo protože se bojíme, že... něco nestihneme, někdo nám vynadá, něco bude špatně? Studujeme, abychom uspěli, nebo abychom nepropadli? Přecházíme rychle ulici abych se vyhnuli nebezpečí nebo jdeme bezpečí vstříc? Záleží na naší volbě.
Strach je jinová kontrakční energie, která nás svírá, omezuje, uzavírá a poškozuje, dělá nás menšími, těžšími, suššími a strnulejšími. Blokuje naše tělo i mysl a vrhá nás do paralýzy, útěku nebo boje.
Láska je expanzivní jangová energie, která rozšiřuje, otvírá, odhaluje, sdílí a léčí, dělá nás většími, lehčími, tvořivějšími a odvážnějšími. Odstraňuje bloky a připíná nám křídla.
Strach lpí na všem, co máme, láska rozdává všechno, co máme. Strach v nás probouzí nenávist, láska uklidňuje. Strach napadá, láska léčí.
Láska je ve své podstatě celistvostí, sjednocujícím uzemněným prostorem. Na druhém břehu stojí vědomí sevřené strachem, oddělením a negativitou.
"Přítomnost lásky může být pociťována pouze na pozadí temnoty. Jinak bychom její prostor nemohli v dualitě vědomí nikdy zaznamenat."
Strach ve své podstatě jen zapomněl, že je vlastně láskou.
Inspirováno Vesmírnými zákony