Nejde chtít, aby všechno zůstalo při starém a my byli jiní. Takto to bohužel nefunguje.
Je změna těžká?
Ano, je. Ono totiž opustit bezpečí a pohodlnost známého (byť nám ne úplně příjemného), je už z naší fyziologie obtížné viz příspěvek kaizen.
Když nám něco nevyhovuje, „jediná“ cesta je přes změnu – něco opustit, něco připustit, něco jiného udělat (změna prostředí, chování, emocí, návyků, dovedností…).
Je těžké jít do nového oboru? Je těžké se přestěhovat? Je těžké odejít z nefunkčního vztahu? Je těžké dát v práci výpověď? Je těžké změnit kompletně stravu?
Nedávno se mi potvrdilo v realitě, že už jen změna DĚLAT NĚCO JINAK každý den, i když úplně malého zanedbatelného, může být pro někoho obtížné. Vyhlásila jsem totiž 21 denní výzvu mini změn - nejdřív jen pro sebe, potom i pro "komunitu" přátel na FB a ve Snídaních pro Duši a byla překvapená vstřícnou reakcí. Výzva oslovila přes 3200 lidí, přihlásilo se do ní přes 100, ale do konce vytrvalo jen pár statečných - viz obrázek.
Ani ne 10% lidí, kteří se chtějí změnit, to myslí se změnou vážně a jen 1% skutečně něco udělá.
Když uděláme změnu uvnitř sebe, začnou se dít i ty vnější, protože jsme změnili postoj, udělali jsme jinou volbu. A funguje to i obráceně, kdy vnější změna (třeba prostředí nebo nějaká událost, informace...) odstartuje změnu vnitřní.
V některých věcech a situacích fandím postupným malým změnám a krokům, ale často dělám změny velmi razantní a hned. Taková změna mi dokonce, pokud tedy mám silné vnitřní rozhodnutí, funguje mnohem líp. Prostě bez „osmělování se“ do té „vody“ nebo z toho „letadla“ skočím.
Když přijmeme fakt, že změna může přinést nepohodlí, obavy, strach, nevoli okolí atd., a přesto do ní jdeme a tyto stavy si dovolíme prožít a jen je pozorujeme, otevře se nám nový svět, svět nových MOŽNOSTÍ, nových PŘÍLEŽITOSTÍ.
Přeji nám hodně odvahy a odhodlání udělat změnu SVOU nepostradatelnou součástí života.